Parasaurolofus

 

Tajný jazyk vězeňských tetování

     Každý má svůj styl. I když se naše moderní společnost snaží odstranit z mysli jednotlivce veškeré předsudky, nikdy se nedokážeme zcela zbavit tendence posuzovat osoby podle vzhledu. Upravené formální oblečení prozradí pečlivce stejně, jako dready nebo pearcing kreativitu, často smíšenou s rebelií. Všichni se snaží vypadat co nejlépe v rámci životního postoje, který si zvolili. Zapadnout do „své“ komunity, vypadat tak, aby každý pochopil, kam patříme, kým jsme. A to včetně trestanců. Ti si dokonce vybudovali pro nezasvěcené jen těžko rozluštitelný systém zdobení těla inkoustovými obrazci, z nichž lze vyčíst celý život. Protože tetování ke kriminálu patří od počátku. Jaká poselství se skrývají na kůži „zlých hochů“?

(článek vznikl pro časopis Jiné Teritorium)
     Tetování zločinců je téměř stejně staré jako justice. Již starověké civilizace využívaly tento nesmazatelný prostředek k označení recidivistů a vrahů. Jednoduché, všem srozumitelné symboly se umisťovaly na krk, ruce, nebo přímo na obličej, kde je mohl vidět každý. Tento zvyk přetrval ale tetovaná tvář již není odznakem hanby, ale hrdosti z příslušnosti ke komunitě. Tento zlom nastal v 17. století, kdy se vězni začali tetovat dobrovolně mezi sebou. Nejprve používali krátké nápisy přísahající pomstu režimu či jednotlivci, který jim ublížil. K nim se později přidaly jednoduché piktogramy. Nápis označující vraha se přizdobil dýkou, ke jménu milované se připojilo srdce, šéf klanu se ozdobil korunou. Ještě později se objevily mučednická hesla, jako „zničen společností“, nebo „trpím za svobodu“. Velmi známé jsou vězeňské slzy, značící počet zničených životů či ztracených přátel, a černé linky pod očima. Ilegální výzdoba se však rozhodně neomezuje na malé a nenápadné vzory.
     Postupně se obrázky na kůži vězňů rozvinuly do podoby jakéhosi jazyka. Zkušený kriminálník dokáže z tetování svěho spoluvězně vyčíst celou jeho minulost. Stejně jako v běžné módě i zde však platí známé pravidlo „jiný kraj, jiný mrav“. Například v Americe velmi záleží na tom, v jakém roce byl dotyčný vězněn. V období studené války byly ve velké oblibě národní symboly, které prozrazovaly odpor proti nepřátelskému socialismu. Dnes se z pestré škály těchto symbolů, jako je Socha Svobody nebo známá vlajka s pruhy a hvězdami, používá pouze orel bělohlavý, jako symbol věčně svobody. Časté byly i svůdné obrázky pin up dívek. Dnes je vystřídal hákový kříž a další pyktogramy vyjadřující odpor proti „systému“. Objevuje se tak satanský pentagram, bafomet a fašistické symboly. Časté jsou runy sig, jako upomínka nacistické SS, nebo čísla 4/20, označující datum narození A. Hitlera. Nejnápadnější jsou u amerických vězňů "kérky" nad obočím. Ty většinou označují příslušnost k určitému gangu. Časo se objevuje číslo 18, označující gang z osmnácté ulice. V poslední době se stávají oblíbeným motivem trestanců ze Spojených států indiáni, kteří zůstali hrdí, ačkoli jim systém vzal téměř vše.
     Tetování členů gangů a mafie je tradiční i v jiných státech. Příkladem budiž japonská Yakuza, nebo mexické drogové kartely. Jejich členové mají tagy a slogany své rodiny umístěny na přesně předepsaných místech. Kromě Mexika se v jižní Americe objevují tři tečky na kůži mezi palcem a ukazováčkem. Značí „la vida loca“ - bláznivý život drogové mafie. V japonsku se ve vězení poprvé objevila nyní oblíbená metoda beadingu. Za každý rok strávený za mřížemi má odsouzenec právo nechat si pod kůži penisu vpravit jednu perlu. Pokud nejsou k dispozici vznešené kameny, používají se seškvařené či obroušené plasty.
     Asi nejznámější vězeňská tetování pocházejí z Ruska. Nositelů těchto inkoustových vzkazů je kolem 20 milionů a tak se není čemu divit, že jejich symbolika patří k nejzmapovanějším. Z obrazců na těle trestance lze vyčíst celý jeho život od narození, po poslední tetování a zároveň jeho umístění ve vězeňské hierarchii. Žádné tetování se nesmí vytvořit bez vědomí "bosse" a často se inkoust objevuje pod kůží vězňů nedobrovolně. Například pedofilové, nebo menšiny jako Čečenci či Dagestánci jsou nepřehlédnutelně označeni znaky na čele. Nejpotupnější jsou na tomto místě tetování značící, že byl dotyčný za mřížemi znásilněn.
     Přesuňme se však k dobrovolným obrazcům na ruské kůži. Ideální nepřehlédnutelnou plochou jsou ruce. Většinou je na nich jméno tetovaného. Prostředníček patří označení počtu odebraných životů. Známé jsou obrázky kostelů a hradů na prsou či zádech. Počet jejich věží je roven počtu let strávených ve vězení, nebo počtu odsouzení. Na vnitřní straně paží je ve zkratce uveden životopis nositele po jeho první přečin. Trnová koruna, kterou na čele vytvoří ostnatý drát je znakem odsouzeného na doživotí, zatímco mrštná a chytrá kočka slouží za symbol zlodějům po celém světě. Kříž může být symbolem věřícího, ale skrývá i význam sexuální submisivity a tak se na tělech svých nositelů objevuje velmi často nedobrovolně, stejně jako zkřížené hnáty, označujících neposlušnost vůči komunitě. Ženy se nejraději zdobí symbolem zapadajícího slunce obklopeného ptáky. Znamená nekončící svobodu. Ty méně cudné sáhnou po podkově, znaku prostitutek. Oblíbená jsou u něžného pohlaví i data. Zatčení, narození, nebo i posledního pohlavního styku mimo mříže.
     A co vězni v naší republice? Inkoustový suvenýr si z vězení odnáší 60 procent trestaných. Nejzajímavější byla tetování vězňů z období protektorátu a socialismu. Jsou označovaná jako nejvíce rebelská a provokativní. Objevují se zde mimo jiné tetování na hýždích, odkazující režim do patřičných míst. Za komunismu bylo navíc tetování odsuzováno a bráno jako psychická porucha. Neexistovala inspirace, jakou mají k dispozici dnešní vězni. Motivy si proto vymýšleli sami, nebo je kopírovali z časopisů. Pokud se budete pozorně dívat, určitě zahlédnete na kůži nějakého gaunera kotvu, „pinu-pku“, draka, nebo hada. Všechny tyto motivy vznikaly podle zahraničních vzorů.
     Nakonec zbývá jediná otázka. Proč a jak? Na první část se dá odpovědět celkem snadno. Nejvíce vězňů po propuštění uvedlo, že si tetování pořídili pro zkrácení nudy, kvůli touze zapadnout do komunity, jako připomínku dlouhého trestu, nebo ztráty rodiny. Několik přiznalo mentální nezralost i šikanu. Mnoho z nich si po propuštění nechává tetování upravit, vylepšit, přetetovat, nebo naopak zvíraznit. V USA je časté, že si členové gangů pořizují tetování spojované s vězeňskou tematikou i na svobodě.
     A konečně k té technice. Dříve se používala „metoda propisky“, kdy se do tuby od versatilky vpravil snopec jehel svázaný nití, kterým se motiv vytvářel. Dnes vyrobí šikovný vězeň jednoduchý tetovací strojek například z motorku walkmana, nebo z elektrického zubního kartáčku. Nedostatek jehel se řeší naostřenou strunou, nebo se kůže nařízne žiletkou a barva se vpraví přímo do rány. Jako barvivo slouží nejčastěji tuž, krém na boty, nebo saze smíchané se šamponem. Barvy se tvoří temperami. Na první pohled je jasné,že tetování nebude hygienické. Jedna jehla tetuje mnoho lidí, desinfekce je povrchní, často místo ní slouží moč. O novou kérku se pečuje indolonou, která se prý velmi osvědčila. Pomineme – li všechny tyto nevýhody, zbývá fakt, že tetování ve věznicích je ilegální. Snaha zamřížovaných umělců bývá odměněna pobytem na samotce. Tatéři bývají mezi spoluvězni cenění a jsou placeni penězi, cigaretami, známkami i protislužbami.
     Tetování z věznice je málokdy kvalitně provedené a líbivé. Pro nositele má však daleko vyšší, než estetickou hodnotu. Slouží jako sygnály, tajný jazyk, kterým lze vyjádřit vše o životě kriminálníka. Řadí člověka na první pohled ke skupině, ke které patří, vyjadřuje jeho postoje. Jen si pečlivě rozmyslete podobné ozdoby na určitých místech. Mohli byste mít problémy s nalezením práce. A pozor na týpky s vytetovaným ostnatým drátem okolo čela.

01.09.2013 17:25 |
Autor: Parasaurolofus
| stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

 

© 2006-2007 Zásobování a.s.

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se